Socha a město 1969

Zatímco v Piešťanech se veřejnosti v roce 1969 představila díla zahraniční, v Liberci od 2. července do 30. září probíhala výstava Socha a město předkládající díla českých umělců. Nebyla přitom první. O pět let dříve se tu uskutečnila v zahradě Oblastní galerie a v Botanické zahradě výstava Socha 1964. V porotě v roce 1969 zasedal kromě dalších Karel Hubáček ze SIALu, ředitel Stavoprojektu Josef Patrný, nebo předseda MěstNV Jiří Moulis. Na výstavě se objevilo přes 70 děl od zhruba 30 autorů. Obejití všech děl znamenalo absolvovat trasu cca 10 km. Na seznamu původně nebyl Jan Solovjev, ani Slavoj Nejdl. Přihlásili se sami, a byli přijati.

01 Zdena Fibichová (1933-1991) – Kazatelna (bílý beton, 170 cm) – park před kostelem sv. Kříže - ul. Valdštejnská
Podle mých zjištění se de facto jedná o soubor soch - Kazatelna II (vzadu) a Stéla XIII (vpředu).

02 Jan Hendrych (1936) – 2a Skupina figur (sádra, 170 cm) – před Severočeským muzeem | 2b Postava (polyester, 165 cm) – Felberova

03 Miloslav Chlupáč (1920–2008) - Dvojice (travertin, 220 cm) – břeh přehrady pod Zvolenskou třídou
Dnes je socha umístěna na stráni pod Třešňovou ulicí v Ruprechticích.

04 Věra Janoušková (1922–2010) – Půlený sloup (osinkocement, 220 cm) – park před vzorkovnou Skloexportu, Guttenbergova
Sloup vcelku je v současnosti k vidění vedle domu na adrese Novodvorská 1096/120, Praha 4.

05 Vladimír Janoušek (1922–1986) – Hnízdo rákosníka (železo, 280 cm) – pod zámeckou kaplí, roh Guttenbergovy ul. a 8. března

06 Valerián Karoušek (1929–1970) – Totem civilizace (železo, kámen, 300 cm) – u Lidových sadů, ul. Antonína Sovy. Pozn. Valerián Karoušek byl jedním z horolezců, kteří zahynuly na expedici Peru 1970.

07 Josef Klimeš (1928–2018) – 7a Dvanáct měsíců (mramor, kus 50 cm) – park před hotelem Zlatý lev dodnes, 7b Biologické těleso (epoxydová pryskyřice, 215 cm) – roh Fügnerovy a Náchodské ul.

08 Eva Kmentová (1928–1980) – Brána snů (mušlový vápenec, 300 cm) – park před pavilonem Bytex (Zoo 1320) dodnes, Leninova tř.
V lednu 2019 byl nalezen jeden ze sloupů rozbitý na několik kusů, pravděpodobně zásluhou vandalů. V červnu téhož roku se vrátil opravený.

09 Jan Kristofori (1931–2004) – Proč bychom se netěšili – park v ul. U Nisy. Autor se aktivně podílel na tiskovinách proti komunismu a okupaci sovětskými vojsky. Jeho dílo bylo nakonec na příkaz stranických orgánů zdemolováno.

10 Alena Kroupová (1926–2002) – Kašna (Zvonící fontána, glazovaná keramika, technický porcelán) – Sady Petra Bezruče
Jak uvádí literatura, kašna byla zrušena v roce 1972 (na jejím místě je dnes jiná). Není mi známo, jestli kašna u vodotrysků zkraje ulice 5. května byla tatáž. Každopádně autorka jich vytvořila více. Další najdeme na Pražském hradě (Jiřská 6, nádvoří Nejvyššího purkrabství). Jedna se dříve také nacházela na stanici Budovatelů (Chodov, metro C).

11 Zdeněk Macháček (1925–2020) – Slunovrat – Nám. Českých bratří

12 Slavoj Nejdl (1929–2007) – 12a Lidé (mramor, 140 cm) – Sady Petra Bezruče | 12b Po válce (pískovec, 140 cm) – park, Jablonecká tř.
Sochá Lidé je dnes umístěna v parku u křižovatky Cyrila a Metoděje a Růžodolské (Růžodol I.). Dílo Po válce je od listopadu 2020 v parku Clam-Gallase, ul. Komenského
Jak uvádí Průboj ze 27. 5. 1969, již 23. května se major Svěchota pochlubil tím, že vojáci úspěšně dopravili do Liberce po třech dnech (a studené stravě) nejen sochu Po válce, ale i třeba Výpověď nebo Dvanáct měsíců. Čekal je tak zasloužený oběd u Zlatého lva. P. S. Svět slavil o pár hodin dříve jiný úspěch - návrat Apolla 10.
Slavoj Nejdl zanechal stopu i na dalších místech v Liberci. Například na křižovatce Ruprechtické a Ruské ulice najdeme jeho Kamenný květ (Květ III).

13 Karel Nepraš (1932–2002) – Račte točit II (tj. Plastika, železo, umělá pryskyřice, textilie, 190 cm) – před Severočeským muzeem, Vítězná tř.

14 Jiří Novák (1922–2010) – Motýlí křídla (kov, laminát, 550 cm) – park před pavilonem Bytex (dnes Zoo 1320), Leninova tř.

15 Vratislav Karel Novák (1942–2014) – 15a Páteř (kov, 300 cm) – Botanická zahrada, Lesní ul. | 15b Plíseň kovového věku (železo, kámen, 300 cm) – Botanická zahrada, Lesní ul. | 15c Šťastný pavouk (železo, kámen, 250 cm) – Botanická zahrada, Lesní ul. | 15d Zasněné propelery (železo, kámen, 250 cm) – Botanická zahrada, Lesní ul.

16 František Pacík (1927–1975) – 16a Úlomek z velké abecedy (mramor, 65 cm) – Šaldovo nám. | 16b Měnivá přítomnost (nehodínský mramor, 60 cm) – Železná ul.
Úlomek velké abecedy je dnes umístěn v Litoměřicích u kruhového objezdu (ulice Na Kocandě, Na Valech), Měnivá přítomnost pak v litoměřické ulici Vrchlického.

17 Karel Pauzer (1936) – Velká rostlina (pálená hlína, 120 cm) – park před hotelem Zlatý lev

18 František Pavlů (1932–2008) – Křídla (měď, 220 cm) – park, Jablonecká tř.
František Pavlů je rovněž autorem Fontány v areálu SOU Kateřinky v Liberci.

19 Mojmír Preclík (1931–2001) – Pramen (pískovec, 45 cm) – park u Severočeského muzea, Gorkého ul.

20 Vladimír Preclík (1929–2008) – Spící město (pískovec 250 cm) – Sukovo nám., Mozartova ul.
Spící město by se mělo dnes nalézat v sochařském parku sv. Gotharda v Hořicích.

21 René Roubíček (1922–2018) – Skleněné stromy(sloupy, sklo 300 cm) – jezírko, Leninova tř.

22 Jiří Seifert (1932–1999) – 22a Morový sloup (tj. Mezník, pískovec, 250 cm) – Nám. Českých bratří | 22b Křeslo a sloup (dřevo, 240 cm) – kašna před Oblastní galerií | 22c Kalvárie – před kaplí Božího těla za kostelem sv. Kříže, Valdštejnská ul.
Morový sloup bychom měli najít v zadní části traktu Galerie výtvarných umění v Chebu (Školní ul.)

23 Jan Solovjev (1922–2014) – Abstraktní plastika (měď, 270 cm) – parčík před kinem Lípa
Pozn. Plastika téhož autora (ne nepodobná té původní) je dnes umístěna vedle Katastrálního úřadu v Rumjancevově ulici. A u křižovatky ulic Dvorská a Vojtěšská v Liberci můžeme spatřit další autorovo dílo - sochu Rodina. Jarní vichřice Eberhard ji v roce 2019 sice porazila, ale v červnu již opět stála.

24 Vladimír Šmíd (1930–1998) – Torzo (bronz, 170 cm) – Sukovo náměstí, Škroupova ul.

25 Josef Špaček (1923–2001) – 25a Bitva (pískovec, 100 cm, betonový podstavec) – Kostelní ul. | 25b Spirála (měď, 160 cm) – Chrastavská ul. naproti n. p. Testroj
Socha Bitva dnes svádí poslední bitvu s časem na křižovatce Bezová - Vrchlického (pod restaurací U Košků). Zůstal už jen betonový sokl.

26 František Štorek (1933–1999) – 26a Odpočívající půlakt (sádra, 130 cm) – park před Severočeským muzeem | 26b Kostomlatka – park před Severočeským muzeem, Vítězná tř.
V noci, z neděle na pondělí 22. června 1969 se mramorová socha Kostomlatka stala první obětí vandalů, a stejně dopadl i sádrový Čtenář novin Jana Hendrycha opodál. Kostomlatka se rozpadla na tři kusy a druhé dílo bylo také předurčeno k likvidaci. A to vše ještě několik dní před samotnou výstavou. Ke Kostomlatce tak prakticky neexistuje ani fotodokumentace.

27 Luděk Tichý (1925–2014) – Jen z této země (dřevo, 150 cm) – parčík na rohu Zeyerovy a Valdštejnské ul.

28 Aleš Veselý (1935–2015) – 28a Výpověď (tj. Testimony, ocel, 270 cm) – proluka v Moskevské ul. | 28b Modlitba za zemřelého (tj. Kaddish, ocel 710 cm) – U soudu, Na Ladech | 28c Pavoučí věž (tj. Věž, ocel, 210 cm, později prodlouženy nohy, 310 cm) – průchod z Moskevské ulice na náměstí
Spolek za estetiku veřejného prostoru usiloval v roce 2019 o znovuzapůjčení sochy Kaddish do Liberce. Jednání s dcerou Janou Veselou ale tehdy nedopadlo, navíc pozůstalost doprovázelo nepříjemné soudní řízení. Podle všeho je Kaddish dnes umístěn v středočeské obci Středokluky, kde autor zřídil ateliér.

29 Daniela Vinopalová (1928–2017) – Křtitelnice (cín, 120 cm) – interiér kostela sv. Kříže

30 Karel Wünsch (1932–2020) – Bludičky (bíle nastříkaná ocel) – park U Nisy, Tř. 1. máje
Bludičky skončily po výstavě zpět na zahradě autora a po zreznutí byly zlikvidovány. Autor ovšem instaloval v roce 1976 pět dalších bludiček s osvětlením u školy ZŠ Švermova. V noci je rozsvěcel automat. Ty ale záhadně zmizely (někdy po roce 1980, skončilo ve sběru 200 kg mědi?). Zdroj: Facebook Spolku za estetiku veřejného prostoru.

31 Olbram Zoubek (1926–2017) – 31a Skupina: Otec, matka a syn (cement, 220 cm) | 31b Chodci, kteří se zdraví | 31c Ing. Loos a Ing. Malátek (cement, 215 cm) – všechny na Šaldově náměstí
"Syn" byl třetí obětí vandalů. Ještě před zahájení výstavy se zkraje července 1969 válel na zemi s roztříštěným pasem. Nutno říci, že ukotvení soch nebylo dostatečné, jak ostatně konstatoval kapitán Záhora, náčelník VB pověřený vyšetřováním (Průboj, 2.7.1969)
V roce 2019 se další sochy Olbrama Zoubka objevily před libereckou radnicí.

Ocenění

Cena Matyáše Brauna I. stupně: Modlitba za zemřelého
Cena Matyáše Brauna II. stupně: Dvanáct měsíců
Cena Matyáše Brauna III. stupně: Skupina postav

Názory na vystavené exponáty vyjadřovalo nejen publikum, porota, a nakonec odborná veřejnost. Ačkoliv takových Dvanáct měsíců publikum prý přijalo dobře, odborná veřejnost je považovala za nudnou konvenční zahradní plastiku. A stejně tak kritici vyčítali porotě, že si příliš nevšímala humorné Postavy Jana Hendrycha či Neprašova díla Račte točit. Ostatně třeba Brána snů byla označena za "líbivě stylizovanou". Bitva Josefa Špačka v Kostelní ulici to schytala za všechny - zvláštního zájmu se nedočkala od nikoho. (Výtvarná práce, časopis Ústředního svazu československých výtvarných umělců, číslo 10-11 1969).

Časopis Vlasta přitom uvedl, že se Bitva velice líbila (byť namísto Kostelní ulice zmínil Tržní náměstí).

Smíšených reakcí se dočkaly i postavy Olbrama Zoubka na Šaldově náměstí. "Proč jsou ty lidi takový hubený, to jsou snad z koncentráku, no zaručeně, protože takhle se přece zdravili židi." Dva dny jedna z figur ležela na zemi, a ani na tento stav nevyvolal jasný postoj. Jedni mluvili o chuligánství, jedni ve smyslu, že to má sochař jistě pojištěný, a přijde si na svý. (časopis Mladý svět)

Vandalismus se nevyhnul ani této výstavě, dokonce u tří děl ještě před zahájením výstavy. Dotkl se jedné ze Zoubkových figur, rozbita byla i Kostomlatka Františka Štorka. Sochy Jana Hendrycha před muzeem napodruhé někdo prakticky zničil. A své si užila i galerie, městský národní výbor či redakce Vpředu, kde si vyslechli pár anonymních telefonátů a písemných odsouzení výstavy a děl. Žádost o jejich odstranění se prý objevila i na prokuratuře.

Od června do září 2009 pořádala Oblastní galerie v Liberci (tehdy ještě v Liebiegově paláci) Socha a město Liberec 1969 - Výstava o výstavě.

Spolek G300 přišel s myšlenkou navázat na výstavu v letech 2028-2029. Návrh byl ale předložen ve značně naivní podobě bez jakékoliv odborné garance, a zatím se jeví jako nereálný.

Zdroje

Ivona Raimanová - Socha a město Liberec 1969
Socha a město - katalog výstavy (Moravská zemská knihovna v Brně, nutný knihovní účet KVKLI nebo jiný)
časopis Výtvarné umění č.  9-10 1969, str. 455-480 (Moravská zemská knihovna v Brně, nutný knihovní účet KVKLI nebo jiný)
časopis Mladý svět, Květy

https://vetrelciavolavky.cz/
https://sochyamesta.cz/
https://www.spoleksevp.cz/index.php?/category/1

Perličky

Výstava údajně údajně spolkla 750 000 Kčs, sochy měly hodnotu 2,5 milionu. Přemístění Modlitby za zemřelého stálo Aleše Veselého deset tisíc, vítezství a cena poroty mu přinesli 15 000 Kčs. A co vlastně představovalo? Vzpomínku na dětství autora z koncentračního tábora.

Karel Pauzer, sochař: "... prostředí města v současné podobě není zrovna způsobilé, a k jeho kultivaci by bylo potřeba i jiných zásahu než výtvarných."

Seriál Malý pitaval z velkého města, 06 - Jupiter
Autorem malé zlaté sošky Jupitera ze 17. st. za 80 000 Kčs měl být sochař Demartini (vyšetřovatel Jiří Otradovec i zlodějíček Hruška utvrzují, že se jedná o italské jméno). Český sochař neokonstruktivistické školy Hugo Demartini (1931-2010) vystavoval v Liberci na akci Socha 64 "uvězněnou plastiku" – sochu uzavřel do kontejneru ze svařovaných plechů, takže ji nikdo neviděl :-). V roce 1969 účast odmítl. Pozn. Díl pitavala je vtipný i v tom, že se navíc ztratí šest kusů starých pistolí z libereckého muzea. A Hruška s parťákem Strnadem obědvají u Zlatého lva....